10. 7. 2014
Posvátný jazyk, který je výrazovým prostředkem nejenom jednotlivců, ale celého společenství, které se drží určité tradice, má konzervační schopnost: houževnatě lpí na archaických jazykových formách. Kromě toho jsou v něm zavedeny vnější prvky, jako asociace na starobylou náboženskou tradici. Ukázkovým příkladem toho jsou hebrejské biblické výrazy, jež se uchovaly v latině, kterou používají křesťané (amen, aleluja, hosana, aj.), jak si všímá sv. Augustin. (srov. De doctrina Christiana II, 34-35). V průběhu dějin se v křesťanské bohoslužbě uplatnilo mnoho různých jazyků. V ritu římském a v dalších západních ritech je to latina. Ve všech těchto liturgických jazycích se nacházejí stylové formy, které
Celý příspěvek
|
Rubrika:
Zajímavé články