V noci z 24. na 25. června 1951 přivedl mladý Mityska na faru do Horního Újezdu nejen kapitána Malého, ale i sedláka Antonína Plichtu staršího ze Šebkovic, známého partyzánského velitele z časů okupace, aktivního člena lidové strany a odpůrce kolektivizace (Plichta se v té době rovněž skrýval před zatčením). Oba výše uvedené místní zemědělce otec Pařil znal a důvěřoval jim. Zarazilo ho, že přišli ozbrojeni. Tím hůře by se mu však odmítalo vpustit je na faru i s kapitánem Malým, který v něm budil na první pohled podezření svým arogantním a neopatrným vystupováním i tíhnutím k alkoholu. Navzdory varování patera Pařila, že je na faře sledován, zdrželi se u něj nezvaní návštěvníci až do večera 26. června 1951. Dokonce si na faru prostřednictvím kuchařky Heleny Nestrojilové pozvali manželku Antonína Plichty, se kterou chtěl její muž probrat ukrytí celé své rodiny před zatčením. Posilněni jídlem a pitím z farní kuchyně vydali se „partyzáni“ zadním vchodem přes zahradu „za dalšími úkoly“. Poslední úkol kapitána Malého, přepadení schůze