V roce 1214, kdy hereze Albigenských zamořila čistý vzduch křesťanství, zjevila se Panna Maria sv. Dominiku Guzmánovi a řekla mu, že mu dá zbraň k obrácení světa. „Šiř můj žaltář“, řekla, „jestliže chceš chytit tyto zatvrzelé duše a získat je na stranu Boha.“

Poté se každý den modlil růženec a šířil tuto pobožnost nepřetržitě všem, bohatým i chudým, vzdělaným i nevzdělaným, věřícím i nevěřícím. Díky těmto kázáním dala Panna Maria milost mnoha obrácení a návratů k víře; největší službou bylo, že mu pomohla rozdrtit albigenskou herezi.

Uběhlo více než sto let a modlitba růžence byla zapomenuta. Katolický svět trpěl velkými tresty: mor, velké schizma, války. S blížícím se koncem 14. století, zvěstovala západní Evropa místo návratu k Bohu Věk člověka - renesanci.

Panna Maria se v roce 1460 zjevila dalšímu dominikánovi, blahoslavenému Alanu de Rocheovi a řekla mu, aby znovu ustanovil pobožnost růžence. Vzal si modlitbu růžence jako svou zvláštní misi a stovky tisíc lidí inspiroval k zápisu do růžencových bratrstev. Událo se mnoho zázraků, mnoho duší se obrátilo a zbožná praxe se zabydlela v mnoha domovech v boji proti zlu oné doby. Bitva u Lepanta 7. října 1571 byla dalším