Osmá generální kongregace kardinálského sboru v pátek 8. 3. rozhodla, že volba Petrova nástupce bude zahájena v úterý 12. března, kdy se sbor 115 kardinálů volitelů shromáždí v Sixtinské kapli. Ke zvolení Kristova náměstka je zapotřebí dvou třetinová většina, což je minimálně 77 hlasů.

Kardinálové oprávnění k volbě papeže se bezprostředně před zahájením konkláve nastěhují na vatikánské území, do Domu sv. Marty. V téže budově bydlí v prvních týdnech pontifikátu také nově zvolený papež, dokud není možné nastěhování do papežského apartmá v Apoštolském paláci.

V úterý v deset hodin dopoledne se bude kardinálské kolegium účastnit v bazilice sv. Petra mše sv. sloužené za volbu papeže (pro eligendo Romano Pontifice). Bude ji sloužit děkan kardinálské kolegia kard. Angelo Sodano.

V úterý odpoledne v 15.45 se kardinálové odeberou z Domu sv. Marty do Apoštolského paláce. V půl páté projdou v procesí z Paolínské kaple (Cappella Paolina) do Sixtinské

Otče náš. Zdrávas Maria.

Pane, v hluboké pokoře prosíme, aby tvá nesmírná dobrotivost udělila přesvaté Římské Církvi takového papeže, jenž by se ti vždy líbil pro svou horlivou péči o nás a těšil se vždy úctě tvého lidu pro své zdárné vedení ke slávě tvého jména. Skrze Krista našeho Pána. Amen.

V/ Neposkvrněné Srdce Panny Marie.
R/ Oroduj za nás.

V/ Svatý Petře a Pavle.
R/ Orodujte za nás.

V/ Svatý Pie V.
R/ Oroduj za nás.

V/ Svatý Pie X.
R/ Oroduj za nás.

V/ Všichni svatí a světice Boží
R/ Orodujte za nás.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Habemus papam - máme papeže! 266. papežem Církve se stal kardinál Jorge Mario Bergoglio z Argentiny. Zvolil si jméno František I. Je to po dlouhé době první papež, který nepochází z Evropy a také první jezuita na Stolci sv. Petra.

Jorge Mario Bergoglio se narodil v roce 1936 v Buenos Aires italským imigrantům. V jednadvaceti letech vstoupil do jezuitského řádu a v roce 2001 se stal kardinálem. Jorge Mario Bergoglio je vůbec prvním latinskoamerickým papežem a také prvním pontifikem nepocházejícím z Evropy po 1 272 letech (posledním neevropským papežem byl Řehoř III., jenž pocházel ze Sýrie a Církev vedl do roku 741). Kromě toho je také prvním jezuitou v čele římskokatolické církve.

V uplynulých dnech jsme se vytrvale modlili za dobrou volbu nového papeže. Ve středu 13. 3. 2013 oznámil bílý kouř z komína Sixtinské kaple, že byl zvolen nový papež Církve svaté. Někdo by se mohl domnívat, že tím naše modlitby za papeže skončily. Opak je však pravdou! Za papeže se musíme modlit stále. Je totiž nesmírně důležité, zdali nový papež povede Církev vstříc modernímu světu a tragickým ideálům francouzské revoluce, nebo naopak k apoštolské

Na pulty knihkupců přichází nová kniha Jako bychom dnes zemřít měli. V knihkupectví Jakuba Demla proběhne při té příležitosti 21. 3. autogramiáda. A o čem kniha pojednává?

Je advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že

Svatý Josef je nejkrásnějším ideálem vztahu muže k dítěti. Tím, že přijal Marii za manželku, přijímá Josef s největší láskou a péčí rovněž Dítě, které není jeho dítětem, ale které ona miluje více než svůj život. Ježíšův příběh od samého počátku a okolnosti jeho narození vystavují Josefa zkoušce mužství a vytrvalosti.

Ježíš se rodí v době všeobecného soupisu lidí. Za této situace se také Josef z Galileje, z městečka Nazaret, odebral do města Davidova, zvaného Betlém, protože pocházel z domu i z rodu Davidova, aby se dal zapsat spolu se zasnoubenou ženou, která byla

Už před r. 400 bylo v Jeruzálémě zvykem, že věřící s biskupem v čele kráčeli v průvodu s hory Olivetské a zpívali přitom hymny.

Brzy na začátku středověku se k tomu přidává ještě zvláštní svěcení ratolestí, které věřící nesou. Průvod představuje slavný Kristův vjezd do Jeruzaléma před jeho umučením.

Církev svatá tím sice napodobuje proradný dav, vkládá však na rozdíl od nich do tohoto obřadu veškerou svoji lásku, obdiv a vděčnost pro vítěze nad smrtí a hříchem. Takovým způsobem kráčí Církev za Kristem všemi zeměmi, všemi národy a všemi dobami až do skonání světa.

Mše svatá se svěcením ratolesí a čtením pašijí začíná v neděli v klášteře v 7.30 a v 9 hodin, v Horním Újezdě pak 5 min. po půl jedenácté.

Ježíšovou smrtí je Boží slovo u konce, Církev mlčky bdí u hrobu, v zemdlenosti Mariině, která je probodnuta všemi meči bolesti; veškerá živoucí víra, všechna živoucí naděje je složena v Boha. Nezaznívá žádné Aleluja. Bdící a modlící se Církev má nyní čas, aby si v paměti vyvolala dlouhou cestu, jíž kráčel Bůh se svým lidem od stvoření světa přes všechny etapy dějin spásy. Sedm událostí se odvíjí před jejím duchovním zrakem: Zahlíží spásu také v tom nejtěžším jako v oběti Abrahámově, v přiléhavé záchraně skrze rozdělené moře, v povolání z exilu do vlasti, a církev chápe, že to byly jedině události milosti. I obětování Izáka se stalo definitivním potvrzením Abrahámovy poslušnosti a Božího příslibu, i zdánlivé