Postní neděle v tradiční liturgii jsou pojmenovány podle prvního slova Introitu. Tato první se nazývá Invocabit. Je to začátek žalmu 90: Invocabit me et ego exaudiam eum. (Bude mne vzývat a já ho vyslyším) Z veršů tohoto slavného zpěvu o neporazitelnosti těch, kdo jsou pod ochranou Nejvyššího, je sestaven Introit, Graduále, Tractus, Ofertorium i verš ke Communio. Je to součást výzvy, abychom plni důvěry horlivým křesťanským životem s obnoveným úsilím pokračovali v zápase proti Zlému a upevňovali tak své ctnosti.

Při prvním setkání Satana s člověkem, který s ním zavedl dialog, slavil Nepřítel úspěch a podrobil si tak celé lidské pokolení. Nový Adam však s tímto protivníkem nediskutuje. (Mt 4, 1 - 11) Jeho strohá a jednoznačná odmítnutí trojího pokušení jasně kontrastují s Eviným dialogem, i pokud jde o jeho výsledek. Jsou to stará osvědčená ďáblova pokušení k poživačnosti (smyslnosti), pýše a k hamižnosti a praktickému materialismu. Peklo nás infikuje stále stejným způsobem a ví, že u těch, kteří spoléhají sami na sebe, může si být jisté svým vítězstvím.

Spasitelova taktika se má stát naším programem pro celou postní dobu a pro život vůbec. Záleží na nás, abychom podle doporučení svatého Pavla (2 Kor 6, 1-10) nepřijímali Boží milost nadarmo. Když snášíme s trpělivostí a plně opodstatněnou důvěrou v Boha každodenní námahy, nesnáze i rány, můžeme si být jisti, že nás Bůh vyslyší a v den spasení nám pomůže. I jako chudí mnohé obohatíme a jako nic nemající budeme vládnou všemi věcmi.

Mešní texty

Celou bohoslužbu provází žalm 90, který je posvátným válečným zpěvem a nabádá ke statečnému 

Mešní formulář 2. neděle postní nazývané Reminiscere začíná žalmem 24. Ten je pokornou prosbou o osvobození od našich úhlavních nepřátel: Reminiscere miserationum tuarum Domine - rozpomeň se, Pane, na svá slitování. 

V tomto duchu pokračuje i orace:  Bože, ty vidíš, že jsme zbaveni veškeré síly, opatruj nás uvnitř i zevně, abychom byli uchráněni od všeho protivenství na těle a očištěni od zvrácených myšlenek na duši.  

Epištola z Listu sv. Pavla Soluňanům je typické postní kázání. Apoštol má na mysli náš duchovní prospěch, abychom se líbili Bohu, protože to je jeho vůle, naše posvěcení. Jeho největší překážkou jsou hříchy proti čistotě, které činí z našeho těla ďáblovou nádobu. I všechen tělesný styk se má proto uskutečňovat ve svatosti a počestnosti. Náruživá žádostivost a smilství jsou nejhrubším projevem zpohanštění. Nejsme povoláni k nečistotě, ale k posvěcení. 

Graduale  i Traktus pokračují v duchu, kterým začal již  Introit.  S úpěnlivými prosbami kontrastuje v evangeliu náhlé

K rozjímání na 2. neděli postní využijte audionahrávku z knihy P. Františka Komárka Svatá Terezie od Ježíška – květ mariánský. Od nejstarších dob církve se vyžadovala zpověď k odpuštění hříchů. Kristus Pán rozkázal apoštolům, aby zpověď věřících slyšeli a věřícím, aby se z hříchů vyznávali. Proto my, když se zpovídáme, nečiníme nic jiného než činili vždy věřící. Podrobujeme se tím také vůli Kristově.

Audionahrávku najdete zde:

http://www.ikatolici.cz/zpoved-jest-zarizenim-bozskym/