Sypání popela na hlavu, nebo jeho házení do vzduchu najdeme i v jiných kulturách. Ale u křesťanů má smysl mnohem hlubší, krásnější a přitom možná ne tolik nápadný:

Popel, který se na nás sype na popeleční středu se totiž napřed světí. Obřad svěcení říká ale úplný opak toho, co značí popel - je to znamená vzkříšení. Svěcená voda je přece symbolem života. Svatopostní doba je nejen obdobím pláče - naříkáním nad smutným osudem všeho živého a marností všeho pozemského. Ale je to také období víry, že upřímným pokáním a Božím požehnáním se dá všechno zlo napravit.

S tímto úmyslem a s touto důvěrou přijímáme na počátku svatopostní doby popelec jako výzvu k napravení všeho zla a k obnovení země. Je to doba přípravy na velkonoce, kdy se nepokřtění křtili a oblékali roucho nevinnosti a kdy celá církev se s nimi