Slavíme svátek kříže, který zahnal naše temnoty a vrátil nám světlo. Slavíme svátek kříže a spolu s Ukřižovaným se nám dostává povýšení, takže pod námi zůstává země s našimi hříchy a získáváme nebe. Tolik toho má v moci kříž, a kdo má kříž, má poklad. A právem jsem nazval pokladem to, co je ze všech dobrých věcí vskutku a vpravdě nejkrásnější, neboť v kříži a skrze něj byla obnovena naše spása, na něm veškerá naše spása spočívá.

Bez kříže by totiž nebyl ukřižovaný Kristus, bez kříže by nebyl Život přibitý na dřevo. A kdyby život nebyl přibitý na kříž, nevytryskly by z Kristova boku prameny nesmrtelnosti, krev a voda, smíření světa, a dlužní úpis hříchu by nebyl zničen, nebyli bychom propuštěni na svobodu, neokoušeli bychom z ovoce stromu života, neotevřel by se nám ráj. Bez kříže by nebyla přemožena smrt, peklo by nebylo připraveno o moc nad námi.

Nuže, veliký a vzácný je kříž. Je veliký, protože veliké je množství dobra, které způsobil, tím větší, čím více dobra přísluší Kristovým divům a jeho utrpení; a je vzácný, protože je znamením umučení Božího Syna i znamením jeho vítězství: je znamením smrti, kterou na sebe na kříži za nás dobrovolně vzal, a znamením vítězství, neboť jím byl sražen ďábel a přemožena smrt, brány pekelné byly vyvráceny a celému světu byla přinesena spása.

Tento kříž sluje také Kristovou slávou a Kristovým povýšením. On je ten vytoužený kalich a dovršení všech utrpení, která pro nás Kristus vytrpěl. Že kříž skutečně je slávou Kristovou, to slyšíme z jeho vlastních úst: Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je oslaven v něm; ano, hned ho oslaví. A také: Oslav mě, Otče, slávou, kterou jsem měl u tebe dříve, než byl svět. A jinde: Otče, oslav své jméno. A ozval se hlas z nebe: Oslavil jsem a ještě oslavím. Naznačoval tím slávu, která vzešla pak z kříže.

A že je kříž také Kristovým vyvýšením, to opět potvrzují jeho vlastní slova: Až budu vyvýšen, potáhnu všechny k sobě. Vidíš tedy, že slávou a vyvýšením Kristovým je kříž (svatý Ondřej Krétský, biskup).

Církev pozvedá a oslavuje tento den Kříž strohou a sevřenou liturgií zbavenou sentimentalismu a proniknutou nadějí v budoucí slávu. Potupné dřevo se povzneslo na slavné znamení vykupitelské lásky.

14. září 335 podle svědectví poutnice Egerie o její slavné cestě do Jeruzaléma byly posvěceny v přítomnosti sv. Heleny dvě baziliky, které zbudoval Konstantin na památku umučení a zmrtvýchvstání Pána, tedy na místě Kalvarie a Svatého Hrobu. Není proto vyloučeno, že Helena měla důležitý podíl na nalezení Kříže, jehož památka dala vznik tomuto svátku.

Církev si tedy připomíná dnes také triumfální návrat svatého Kříže do Jeruzaléma v roce 630 po vítězství císaře Herakleia nad Peršany, kteří relikvii roku 614 uloupili.

V polovině 4. století kult sv. Kříže pevně zakotvil v Jeruzalémě a na jiných místech, kam se rozšířily zlomky posvátného dřeva. Řím se může chlubit jeho nejvýznamnějším dílem v bazilice Svatého Kříže Jeruzalémského, který vybudoval Konstantin v areálu mateřského paláce.

V Introitu mešních textů se spojuje text podle Gal 6,14 spolu se žalmem 66.2: Nám přísluší honosit se v Kříži našeho Pána Ježíše Krista, v kterém je naše spása, život a vzkříšení, skrze nějž jsme spaseni a vykoupeni.

Bůh budiž nám milostiv a žehnej nám, nechej nad námi zazářit svůj obličej a smiluj se nad námi.

Orace: Bože, jenž nás dnešního dne obšťastňuješ výroční slavností Povýšení svatého Kříže, prosíme, abychom si po poznání jeho tajemství na zemi zasloužili jeho odměnu vykoupení v nebi.

Epištola (Fil 2, 5-11) je velký chvalozpěv svatého Pavla o Kristově vykupitelském utrpení a oslavení, které je současně závazným návodem k jeho následování

Také Graduale používá známý text z dnešní epištoly: Kristus se stal pro nás poslušný až k smrti, a to smrti kříže. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu jméno, které je nade všechna jména. Aleluja, Sladké dřevo, sladké hřeby sladké drží břemeno: které jsi jako jediné bylo hodno nést Krále nebes. Aleluja.

V evangeliu (Jan 12, 31-36)si připomínáme, jak Pán krátce před svým umučením zdůrazňuje dva velké účinky své vykupitelské smrti: vítězství na peklem a shromáždění (přitažení) k „povýšenému“ Vykupiteli všech těch, kteří jsou schopni vykoupení.

Offertorium je další krásnou modlitbou: Pane, chraň svůj lid znamením Kříže přede všemi nástrahami všech nepřátel, abychom ti příjemně sloužili a byla ti milá naše oběť.

Prefaci De Cruce jsme poznali ve vrcholné době svatopostní. Opěvuje věčného Otce, který založil spásu lidského pokolení na dřevě kříže, aby odkud vzešla smrt, odtud povstal život, a aby ten, který na dřevě zvítězil, byl na dřevě přemožen.

V Communio prosíme: Znamením kříže nás, Bože, vysvoboď od našich nepřátel. Znamení kříže s touto modlitbou nechť je naší často používanou zbraní. Zařaďme ji pevně vždy před svatým přijímáním i po něm.