Maria je pro křesťany velmi silným obrazem toho, co pro ně Bůh připravil. Maria přijala Boží slovo do svého života s takovou otevřeností, že se stalo Tělem – a přebývalo mezi námi. Jako posluchači vtěleného Slova neděláme vlastně nic jiného, než ona. Označujeme-li ji jako královnu, pak vždy ve vztahu k jejímu Synu, který je naším Zachráncem a Vykupitelem.

Věříme-li, že nám připravil dary větší, než jsme s to si představit, dokonce sám sebe (Řím 8, 32), proč bychom neměli věřit, že tím samým neobdařil také svou matku, která nejenom naslouchala Jeho slovu, ale která s Ním dlouhá léta žila v takové blízkosti, o níž se nám může jen zdát, a která Jej přijala a vyznala jako svého Pána a Spasitele?

Kdo mohl mít z Ježíšova vzkříšení větší radost než jeho Matka, když viděla svého Syna mezi živými? Kdo mohl mít ze svého syna větší radost, když jej Bůh posadil při nanebevstoupení po své pravici? Tuto velikonoční radost vyjadřuje krátký zpěv, který se v Církvi od středověku zpívá po Velikonocích, oslavě Ježíšova vzkříšení, když se k Marii obrací se slovy:

Raduj se, královno nebeská, aleluja!
Protože splnil Pán slova svá, aleluja!
Z mrtvých vstal, matko, Ježíš tvůj, aleluja,
u něho za nás oroduj, aleluja.

Maria je zde obrazem Církve, která se raduje z vítězství svého Krále, kterému Bůh položil k nohám všechno. Marii se – podobně jako nám – dostalo z Kristovy milosti, a to milost za milostí; dokonce tak, že ji Bůh učinil matkou vševládného Krále, a ona tak může být nazývána – ve vztahu ke Kristu-Králi – sama královnou.

V tomto smyslu ji také uctíváme v měsíci květnu během májových pobožností. Ty se budou konat vždy po Mši sv. a to:
- v úterý cca v 18.30 hod. na Jejkově
- ve středu odpoledne v domovech důchodců
- ve čtvrtek cca v 17.30 hod. v H. Újezdě
- v pátek cca v 18.30 hod. na Jejkově
- v sobotu cca v 18.00 hod. na Jejkově.