Svatý Vojtěch pocházel z rodu Slavníkovců sídlících na hradě Libici. Podle několika pramenů se narodil asi roku 956, dle některých zdrojů snad o tři roky dříve, a to jako pátý syn Střezislavy. Byl z rodu, který vládl na větší části území dnešních východních Čech. Z hradu, jehož trosky se nacházejí blízko Poděbrad, Slavníkovci ovládali Polabí od pozdějšího Kolína až po hranici Krkonoš a Orlických hor. Vojtěch jako chlapec těžce onemocněl a když po prosbách k P. Marii z nebezpečí vyvázl, otec přislíbil, že z něj vychová kněze.

Po devíti letech studia v Magdeburku se s biřmovacím jménem Adalbert vrátil do Prahy. Po smrti biskupa Dětmara nastoupil na jeho místo a marně usiloval o odstranění dobových zlořádů. Znepřátelil si tím mnohé šlechtice i část kněží. Pro neposlušnost lidu chtěl dvakrát složit úřad, až se nakonec odebral do kláštera v Římě. Když ho lid při jeho návratu již předem odmítl, odešel k pohanským Prusům. Ti jej na Romovském poli probodli sedmi oštěpy a jeho hlavu narazili na kůl. Bylo mu asi 41 let.

"Bože, Tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posiloval ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, který jsi jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen." (Modlitba ze svátku sv. Vojtěcha).