Nedělí Devítník, kterou letos slavíme 28. ledna, vstupujeme do vrcholného období církevního roku, do velikonočního cyklu. Český název této neděle je odvozen od skutečnosti, že je první z devíti nedělí před Velikonocemi - oslavou nejvyšší události dějin spásy, Ježíšova vítězství na hříchem a smrtí. Latinsky se nazývá Septuagesima (sedmdesátý den). Po ní následuje v předpostní době jako první neděle po Devítníku tzv. Sexagesima (šedesátý den) a pak druhá po Devítníku jako Quinquagesina (padesátý den před Velikonocemi). Tyto názvy převzaté z řeckého východu vycházejí z počítání v desítkách (a zaokrouhlují směrem nahoru. Ve skutečnosti se jedná o 63., 56. a 49. den.)
Pak už Popeleční středou začne postních čtyřicet dní neboli Quadragesima. Tak se nazývá liturgické období až do páté neděle postní. Poslední dva týdny před Velikonocemi nesou název Tempus Passionis neboli doba

Přední místo v liturgických oslavách Zeleného čtvrtku zaujímá poslední večeře. Právě k ní je obrácena hlavní pozornost modlící se Církve. Posvátný děj poslední večeře, reprodukovaný v dnešní liturgii, rámují vzpomínky na velkou Spasitelovu lásku, projevenou umýváním nohou apoštolů, na památnou řeč na rozloučenou a také Ježíšovu velekněžskou modlitbu.
V neděli 19. srpna 2018 k sobě Pán života a smrti povolal svého služebníka Miroslava Protivínského. Narodil se 19. října 1935 v Krnčicích u Moravských Budějovic. V roce 1945 se spolu s rodiči a pěti dalšími sourozenci přestěhoval do právě vysídlené pohraniční obce Stálky (Stallek) v okrese Znojmo. Naučil se hrát na několik hudebních nástrojů a jako varhaník sloužil v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Stálkách. V roce 1957 se oženil a se svou manželkou Márií se usadili v sousedním Šafově (Schaffa). Spolu vychovali tři děti. Jejich nejmladší syn se stal knězem. 
Tradiční nástěnný katolický kalendář právě vyšel. Tentokrát ve dvou versích: s kalendáriem platným do roku 1962 a po něm. V naší farnosti si budete moci kalendáře vyzvednout od úterý 4. prosince.