V prastarých legendách a spisech o svatém Václavu velkou plochu zaujímá vždy jeho mučednická smrt. Ale k tomu, aby se tato smrt stala předmětem tak obecné pozornosti, nestačí jen sám fakt, že to byla smrt násilná, ale rozhodující bylo, že u chrámových vrat byl úkladně zavražděn mladý člověk, muž, který byl nejen na tu dobu neobvyklým vladařem, ale že to byl právě někdo, koho již za života obestírala pověst svatosti. 

Rozhodující pro jeho hodnocení nebylo tedy to, co ho postihlo zvenčí, ale co sám vykonal pro sebe i pro druhé. A to je i pro současnou dobu podivuhodně aktuální už jen proto, že evangelium je dokonale nadčasové a jeho důsledné praktikování je pro každou dobu stejně důležité, ba nezbytné.

Svatý Václav, který se s úctou a láskou i v zimě a v noci klaněl svátostnému Spasiteli před zavřenými chrámovými dveřmi, by si sotva dovolil bavit se volně s druhými uvnitř chrámu před bohoslužbou a po ní přímo před trůnem Nejvyššího. 

K rozjímání na 2. neděli postní využijte audionahrávku z knihy P. Františka Komárka Svatá Terezie od Ježíška – květ mariánský. Od nejstarších dob církve se vyžadovala zpověď k odpuštění hříchů. Kristus Pán rozkázal apoštolům, aby zpověď věřících slyšeli a věřícím, aby se z hříchů vyznávali. Proto my, když se zpovídáme, nečiníme nic jiného než činili vždy věřící. Podrobujeme se tím také vůli Kristově.

Audionahrávku najdete zde:

http://www.ikatolici.cz/zpoved-jest-zarizenim-bozskym/ 

Mešní formulář 2. neděle postní nazývané Reminiscere začíná žalmem 24. Ten je pokornou prosbou o osvobození od našich úhlavních nepřátel: Reminiscere miserationum tuarum Domine - rozpomeň se, Pane, na svá slitování. 

V tomto duchu pokračuje i orace:  Bože, ty vidíš, že jsme zbaveni veškeré síly, opatruj nás uvnitř i zevně, abychom byli uchráněni od všeho protivenství na těle a očištěni od zvrácených myšlenek na duši.  

Epištola z Listu sv. Pavla Soluňanům je typické postní kázání. Apoštol má na mysli náš duchovní prospěch, abychom se líbili Bohu, protože to je jeho vůle, naše posvěcení. Jeho největší překážkou jsou hříchy proti čistotě, které činí z našeho těla ďáblovou nádobu. I všechen tělesný styk se má proto uskutečňovat ve svatosti a počestnosti. Náruživá žádostivost a smilství jsou nejhrubším projevem zpohanštění. Nejsme povoláni k nečistotě, ale k posvěcení. 

Graduale  i Traktus pokračují v duchu, kterým začal již  Introit.  S úpěnlivými prosbami kontrastuje v evangeliu náhlé

Postní neděle v tradiční liturgii jsou pojmenovány podle prvního slova Introitu. Tato první se nazývá Invocabit. Je to začátek žalmu 90: Invocabit me et ego exaudiam eum. (Bude mne vzývat a já ho vyslyším) Z veršů tohoto slavného zpěvu o neporazitelnosti těch, kdo jsou pod ochranou Nejvyššího, je sestaven Introit, Graduále, Tractus, Ofertorium i verš ke Communio. Je to součást výzvy, abychom plni důvěry horlivým křesťanským životem s obnoveným úsilím pokračovali v zápase proti Zlému a upevňovali tak své ctnosti.

Při prvním setkání Satana s člověkem, který s ním zavedl dialog, slavil Nepřítel úspěch a podrobil si tak celé lidské pokolení. Nový Adam však s tímto protivníkem nediskutuje. (Mt 4, 1 - 11) Jeho strohá a jednoznačná odmítnutí trojího pokušení jasně kontrastují s Eviným dialogem, i pokud jde o jeho výsledek. Jsou to stará osvědčená ďáblova pokušení k poživačnosti (smyslnosti), pýše a k hamižnosti a praktickému materialismu. Peklo nás infikuje stále stejným způsobem a ví, že u těch, kteří spoléhají sami na sebe, může si být jisté svým vítězstvím.

Spasitelova taktika se má stát naším programem pro celou postní dobu a pro život vůbec. Záleží na nás, abychom podle doporučení svatého Pavla (2 Kor 6, 1-10) nepřijímali Boží milost nadarmo. Když snášíme s trpělivostí a plně opodstatněnou důvěrou v Boha každodenní námahy, nesnáze i rány, můžeme si být jisti, že nás Bůh vyslyší a v den spasení nám pomůže. I jako chudí mnohé obohatíme a jako nic nemající budeme vládnou všemi věcmi.

Mešní texty

Celou bohoslužbu provází žalm 90, který je posvátným válečným zpěvem a nabádá ke statečnému 

O svátku Očišťování Panny Marie slavíme tajemství Kristova života, které se pojí k předpisu mojžíšského zákona. Ten přikazoval rodičům vydat se čtyřicet dní po narození prvorozeného dítěte do Jeruzalémského chrámu, aby nabídli svého syna Pánu a kvůli rituální očistě matky (srov. Ex 13,1-2.11-16; Lv 12,1-8). Také Maria a Josef vykonali tento obřad a podle zákona nabídli pár hrdliček nebo holoubat.

Hledíme-li na tuto událost hlouběji, zjistíme, že to byl Bůh sám, který představil svého Jednorozeného Syna lidem prostřednictvím slov starce Simeona a prorokyně Anny. Simeon totiž prohlásil Ježíše za spásu lidstva, za světlo všech národů a znamení, kterému se bude odporovat, aby vyšlo najevo smýšlení mnoha

Obřady popeleční středy se konají přede Mší svatou. Kněz světí popel a následně jím označí věřící, kteří při tom klečí. Kněz buďto sype popel na hlavu, nebo popelem udělá na na čele znamení kříže a říká „Memento, homo, quia pulvis es, et in pulverem reverteris!“ To znamená „Pamatuj, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš!“ (srv Gn. 3,19).

V dobách raného křesťanství v tento první den postní doby zahajovali těžcí hříšníci veřejné pokání, které trvalo přes celou postní dobu. Během ní byli vykázáni z kostela a u kostelních dveří prosili věřící o modlitby. Onomu vykázání z kostela předcházelo symbolické sypání si popela na hlavu jako znak pokání. Zatímco veřejné pokání vymizelo, sypání popela coby symbol pokání přetrvalo a rozšířilo se na všechny věřící.
 

Popel nám připomíná, že to, k čemu se máme svým skutečným obrácením zcela bezvýhradně zaměřit, je něco velmi velkého, že to překračuje hranice našich běžných úvah a představ: Jsme vyzváni, abychom ve svém nejvyšším zájmu i v zájmu Boží slávy učinili zcela rozhodný a radikální obrat, který se týká všech složek lidského života.
 

Člověk, který domyslí obsah a dosah této prosté formule, pochopí, že v tom způsobu života, který dosud praktikoval, rozhodně dále pokračovat nemůže. Vše, co dosud dělal anebo odmítl vykonat, vyžaduje přísnou revizi a zhodnocení.

Tato neděle bude 3. po Zjevení Páně a Mše sv. bude sloužena za všechny členy Očistcového bratrstva, za zemřelého Josefa Němce (+18. 1. 2022) a celou živou a zemřelou rodinu a duše v očistci.

Před námi je svátek Obrácení sv. apoštola Pavla a příští neděle už bude Septuagesima neboli Devítník. Znamená to, že začne doba předpostní a Mše sv. budou slouženy bez Gloria a ve fialové barvě. Ta příští bude, dá-li Pán, opět v neděli v 10 hodin. Zde se nabízí k rozjímání několik myšlenek:

Třetí (jakož i ostatní) neděle po Zjevení Páně mají stejné žalmové zpěvy (introit, graduale, offertorium, communio). Tyto žalmové úryvky představují Spasitele budujícího Boží království na této zemi a vyzývajícího nás ke vzdávání holdu a 

Vyšlo starší kalendárium, které dříve bývalo součástí nástěnného katolického kalendáře z dílny Krása liturgie. Ve formátu PDF jej naleznete na stránkách Krása liturgie zde.

Při návštěvě webu o kráse liturgie rozhodně nebude ztrátou času věnovat chvíli pozornosti článku o změnách prováděných v 50. a 60. letech v mešní liturgii. Najdete ho zde.

Milí farníci a přátelé,

děkuji za Vaše vánoční a novoroční přání. Sešlo se jich tolik, že není v mých silách všem osobně odpovědět a poděkovat. Rád bych to tedy učinil alespoň touto cestou. Snad Vám nebude málo mé ujištění, že na Vás pamatuji ve svých modlitbách a zejména u oltáře při Nejsvětější Oběti.

Do nového roku 2022 Vám ze srdce přeji, aby Vám pro nás narozený Syn žehnal a posiloval Vaši křesťanskou horlivost. Matka Boží Panna Maria ať je Vaší stálou ochranou v této neklidné době, která pro nás - zdá se - bude přinášet stále těžší zkoušky.

Váš v Kristu Králi P. Vlastimil Vojtěch Protivínský

Ve středu 22. 12. 2021 se v 18 hodin poprvé sejdou před kostelem Proměnění Páně v Třebíči - Jejkově katolíci z Třebíče a okolí, aby se připojili k celonárodní iniciativě “Země Koruny české se modlí”. 

Tato iniciativa započala před několika týdny v Rakousku, dále pak se rozšířila v Německu, Spojeném království a Švýcarsku. V těchto zemích se věřící každou středu schází k veřejné modlitbě posvátného růžence ke cti Nejsvětější Trojice a Matky Boží Panny Marie na úmysly  za kralování našeho Pána Ježíše Krista ve společnosti, za svatou Matku Církev, aby náš Pán vedl papeže, biskupy a všechny kněze aby nám byli dobrými pastýři a hlasateli pravdy, za naši vládu aby vždy dbala zákonů Božích, za náš národ, smíření ve společnosti, za mír a svobodu, za nás samé, naše rodiny, přátele, dobrodince a ducha pravé kajícnosti.

Bližší informace jsou k disposici na https://zemesemodli.cz/ 

Dále je možné se připojit k veřejnému informačnímu kanálu Telegram zde: https://t.me/zemesemodli 

Všichni zájemci jsou srdečně zváni!

Každý rok ve dnech 1. - 8. 11. je možné získat (vždy jednou za den) plnomocné odpustky přivlastnitelné duším v očistci.

Lze tak učinit dvojím způsobem:

a) dne 1. 11. odpoledne a večer a násl. dne 2. 11. po celý den při návštěvě kteréhokoli kostela, pokud se v něm věřící pomodlí modlitbu Otče náš, Credo (vyznání víry) a jakoukoli modlitbu na dobrý úmysl papeže. Samozřejmostí je svatá zpověď vykonaná ne déle než přibližně týden před tím a také svaté přijímání týž den.

b) po celých osm dní 1. - 8. 11. při návštěvě kteréhokoli hřbitova, pokud se tam věřící pomodlí jakoukoli modlitbu za zemřelé a na dobrý úmysl papeže. Také v tomto případě je třeba mít vykonanou svatou zpověď a přijmout svaté přijímání týž den.

Využijte i vy této možnosti podílet se na rozdělování vzácných Božích darů z pokladu Církve!

Co se nyní bude dít ve světě tradičních katolíků? „Ještě bude legrace,“ jak se říká lidově. Historické zvraty se přitom nedají vyloučit. Někteří padnou, někteří přežijí, někteří z toho možná budou profitovat (ale pozor na jed ve stravě servírované služebníky Otce lži!). Raději důvěřujme Boží milosti, protože věřící mají nejen zůstat věrní, ale také růst.

Toto všechno potvrdí především jeden aspekt, na který zatím nikdo neupozornil: skutečným cílem této několik desetiletí trvající války proti posvátné katolické liturgii a tedy i skutečným cílem vytvoření nového ritu ex nihilo (lépe řečeno u stolu v jakési hospodě - kde byla vytvořena tzv. druhá eucharistická modlitba, jež se dnes v nové mši nejčastěji používá namísto Římského kánonu, který naopak někteří kněží nepoužijí za celý rok ani jednou). Tedy cílem této války je rozpuštění

V neděli15. srpna bude slavná mše sv. v Horním Újezdě v 9 a 10.30 hod. Všichni jste srdečně zváni. Po Mši sv. bude žehnání bylin. 
 

Mariino nanebevzetí nám připomíná, že život Mariin, stejně jako život každého křesťana, je cestou následování Ježíše, cestou, která má svůj přesný cíl, svou již vyznačenou budoucnost: definitivní vítězství nad hříchem a smrtí a plné společenství s Bohem: “když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a vykázal místo v nebi jemu a zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni” (Ef 2,6). To znamená, že křtem jsme již v základě vzkříšeni a máme místo na nebi v Ježíši Kristu, ale musíme také tělesně dosáhnout toho, co bylo

Pater František Pařil byl popraven 3. srpna 1951 jen proto, aby obyčejní lidé, kteří se živili tvrdou prací v zemědělství, byli zastrašeni a nekladli odpor při násilném odebírání jejich polí, dobytka a zemědělských staveb a strojů. V souvislosti s událostmi v Babicích byla r. 1951 zatčena řada naprosto nevinných lidí, například Josef Holčapek a Jiří Vorlíček z Horního Újezda, cidlinský občan Ludvík Stehlík, rokytenský farář Jan Bula, moravskobudějovický děkan Josef Opletal, farář z Jaroměřic nad Rokytnou Jan Podveský a jeho kaplan Josef Valerián, František Kopuletý, jeho manželka Božena a další. Byl mezi nimi i farář v Horním Újezdě P. František Pařil.

Tito lidé ve skutečnosti s případem v Babicích měli společného jen to, že je kontaktoval provokatér komunistické

Pozor, ve čtvrtek 22. 7. bude Mše sv. v 16 hod. v Újezdě a v 18 hod. v Kojeticích. Duchovní správce slouží za ​† Márii Protivínskou gregoriánské Mše svaté. V souvislosti s tím je nyní nedělní Mše svatá v 9 hodin jako obvykle a po ní ještě jedna v 10.15 hod. Více informací najdete v pořadu bohoslužeb zde.

Ve věku 85 let odevzdala 8. července L. P. 2021 duši Pánu Bohu všemohoucímu paní Mária Protivínská.

Narodila se v červnu roku 1936 ve slovenském Kežmarku a už jako malá vážně onemocněla. Lékař jejím rodičům doslova řekl: "Jestli to dítě přinesete domů živé, bude to velký zázrak." Rodina se za ni modlila a ona se uzdravila.

V roce 1957 se provdala za Miroslava Protivínského. Usadili se v moravské vesnici Šafov (Marktgemeinde Schaffa), kde spolu vychovali syny Miroslava a Vlastimila a dceru Marii. Celý život pracovala v zemědělství. Po odchodu do důchodu řadu let sloužila jako kostelnice ve zdejším chrámu Páně. Pomáhala s budováním Domu sv. Anežky v Šafově a také o ten mnoho let pečovala jako správcová.

Za Márii Protivínskou bude slouženo Requiem v pondělí 12. 7. v 16.30 hodin v kostele sv. apoštolů Petra a Pavla v Horním Újezdě, kde také budou vystaveny její ostatky. Pohřební obřady pak budou pokračovat v úterý 13. 7. v 10 hodin v kostele sv. Bartoloměje v Šafově a poté bude její tělo uloženo na místním hřbitově.

Pozůstalí předem děkují za Vaše modlitby za její nesmrtelnou duši. Pán Bůh zaplať!

Parte paní Márie Protivínské ke stažení ve formátu PDF zde.

Slavnost Božího Těla se začala slavit pro zdůraznění reálné přítomnosti Ježíše Krista v Eucharistii – Nejsvětější svátosti.
 

Patří mezi pohyblivé svátky koná se vždy ve čtvrtek po Svatodušním oktávu (tedy po slavnosti Nejsvětější Trojice). Datum slavnosti je tedy odvozeno od data Velikonoc.
 

V Nejsvětější svátosti svého Těla a své Krve předjal Pán Ježíš svou Oběť. A to nikoli Oběť rituální, ale osobní. Při Poslední večeři jedná na podnět

"Já jsem  přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti." (Jan 10,10)
 

Po celou oktávu, která má přednost před všemi jinými svátky, vzývá církev po epištole naléhavě na kolenou Ducha svatého, aby přišel, naplnil srdce svých věrných a zapálil v nich oheň své lásky. Pak se zpívá sekvence Veni Sancte Spiritus.
 

Svatodušní liturgie k nám promlouvá o důstojnosti a požehnání křestního znovuzrození a svátostného utvrzení v biřmování a připomíná nám poklady, kterých jsme dosáhli. S bohatými duchovními dary vstupujeme v duchovní dospělosti do řad bojovníků Kristových, abychom neohroženě sloužili Pánu.
 

Komentář k přísl.  mešnímu textu najdete zde.

Neděle Dobrého Pastýře 

V Evangeliu sv. Jana máme osm výroků začínajících „já jsem“. Jde o typické znaky, jež jsou Bohu podstatné, a mají velký význam pro náš nadpřirozený život a naši věčnou blaženost.

Kristus, Boží Syn, o sobě říká: „Já jsem živý chléb, já jsem světlo světa, já jsem Dobrý Pastýř, já jsem cesta, pravda a život, já jsem vzkříšení, já jsem vinná réva.“

Já jsem živý chléb (Jan 6:48) – chléb, který má sílu sytit duši. To není jen obrazné vyjádření, ale pravda. Tolik světců žilo jen z tohoto chleba: sv. Kateřina Janovská, Terezie Neumannová, Marie-Julie Jahenny, svatý Mikuláš z Flüe, patron Švýcarska – oni všichni po mnoho let žili jen ze Svátosti oltářní

Smrtí Kristovou zhaslo světlo Starého Zákona. Kristovým vzkříšením ukázalo se celému světu nové světlo – Nový Zákon, který od této chvíle stal se závazným pro veškeré lidstvo. Zpoustošený a sešeřelý chrám má se této noc zastkvíti novým světlem. To se má rozsvítit na novém ohni, neboť při vzkříšení Kristově jako by se obnovila celá příroda. Jelikož Církev všechno, co při bohoslužách užívá, žehná, aby to vyňala z profánního užívání; aby to svými modlitbami povznesla. Právě proto světí také slavným způsobem i tento nový oheň. Ten je zároveň symbolem vzkříšeného Krista, neboť jako neživý kámen vydává jasnou jiskru, tak temný hrob vydal Světlo, které